|
|
Slithy, a blend of lithe and slimy
Šillerová, Kateřina ; Alster, Darina (oponent) ; Hládeková, Katarína (vedoucí práce)
V práci s názvem Slithy, a Blend of Lithe and Slimy je zásadní myšlenkou, že vědomí se objevuje i na nejnižších úrovních existence, vytvářím prostředí laboratoře, ve které sám divák hraje roli organismu, který je obklopen dalšími. Zkoumám vztah mikrokosmu a makrokosmu a fascinuje mě rozpoznávání stejného patternu napříč realitou.
|
|
| |
|
|
Vnitřní hmota
Šillerová, Kateřina ; Mrva,, MgA Jozef (oponent) ; Raimund, Karolina (vedoucí práce)
Instalace se skládá z mýdlových vitráží, kreseb, objektů a jednotlivých fragmentů. Projekt pracuje s představou, že jsou věci kolem nás vědomé a dokážou cítit emoce, stejně jako my. Soustředí se na vztahování se k tělu a obrací perspektivu zvenku dovnitř. Prostřednictvím spojení vědeckých obrazů se spirituální rovinou má za cíl práce navrátit pozitivní vztah či zcitlivění směrem k hmotě, k tělu.
|
|
|
Postavení sestry v minulosti, současnosti a budoucnosti
POSPÍŠILOVÁ, Vladimíra
Studium historického postavení sestry souvisí s historickým vědomím, které lze charakterizovat jako uvědomění si souvislostí mezi minulostí, současností a budoucností. Znalost historie pomáhá lépe porozumět společenskému vývoji a jeho vlivu na profesi sestry. Rovněž umožňuje náležitě pochopit tendence a problémy působící na ošetřovatelství. Studium dějin je tak základním předpokladem pro získání orientace v oboru a osvojení si komplexních vědomostí. Názory odborníků na úroveň znalostí se do určité míry liší. Na jedné straně v odborné veřejnosti panuje názor, že zdravotničtí pracovníci znají minulost své profese, na straně druhé se však mnozí odborníci netají tím, že sestry často podceňují význam vědomostí o historii svého oboru. Neuvědomují si totiž, že právě studium historie jim umožní pochopit podstatu profese a jejich úlohu v ošetřovatelství. Cílem předpokládané diplomové práce je analyzovat postavení sestry v minulosti a současnosti. A na základě této analýzy zpracovat vizi o postavení sestry v budoucnosti. Záměrem je rovněž konkretizovat představu o budoucnosti ošetřovatelské péče. Tato diplomová práce má teoretický charakter a je pojata jako analytická studie. Pro analýzu dokumentů jsou využity metody deskripce a textové hermeneutiky. Diplomová práce je rozdělena do tří částí. První část se zabývá historickým vývojem postavení sestry. Obsahuje zamyšlení nad aktuálností studia historie ošetřovatelství a zhodnocení vlivu historie na rozvoj ošetřovatelské péče. Druhá část je věnována současnému postavení sestry. Zahrnuje hodnocení ošetřovatelství jako profese, rolí a kompetencí sester. Věnuje také pozornost současnému vzdělávání a obrazu sester na veřejnosti. Třetí část se zabývá předpokládaným postavením sester v budoucnosti. Formuluje vizi budoucnosti a zabývá se budoucími technologiemi. Přibližuje také principy transhumanismus jako sociálního a filozofického hnutí. Predikuje osobnostní předpoklady a vzdělávání sester v budoucnosti. Přínosem této diplomové práce je především zpracování vize budoucnosti z pohledu předpokládaných společenských změn a jejich vlivu na budoucí vývoj ošetřovatelství a postavení sestry. Výsledky jsou využitelné ve vzdělávání a odborné přípravě sester, ve vytváření objektivního obrazu na veřejnosti a zlepšování postavení sester ve společnosti. Pro přehlednost jsou v podobě jednotlivých námětů obsaženy v závěru této diplomové práce. Výsledné podněty je možné použít k aktualizaci metodických pokynů, studijních osnov a směrnic pro organizaci a řízení zdravotnických zařízení, stejně tak jako pro zpracování koncepcí a plánů rozvoje ošetřovatelské péče v budoucnosti.
|
|
|
Dokonalá žena. Analýza filmových postav umělých ženských bytostí z perspektivy teorií postmoderny a jejích přístupů k tělu a konstituování identity.
Bubeníčková, Kateřina ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního přístupu k formování jejich těla a identity vzhledem k narativu. Postavy budou rozděleny do kategorií na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity a vztahů k ostatním postavám narativu se bude opírat nejen o principy sémiotické analýzy, ale zohlední zejména přístup postmoderny. Hlavními východisky mé práce budou teorie poststrukturalismu a tzv. post teorie, tedy teorie posthumanismu, transhumanismu a kyberfeminismu.
|
|
|
Transhumanismus a reflexivní plánování a zvládání.
Macoun, Miroslav ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
v češtině Moje práce se zabývá potenciálním vlivem transhumanismu na reflexivní plánování lidí podle české transhumanistické komunity s ohledem na teorii Person-In-Enviroment a postmoderní změny ve společnosti. Konceptuální část obsahuje kapitoly o transhumanismu, oblastech na které se transhumanismus zaměřuje, H+ technologiích, potenciálu, komunitě a reflexivnímu plánování. V rámci kvalitativního výzkumu, moje data byla sbírána za použítí polostrukturovaných rozhovorů na témata reflexivita lidského aktéra, rozhodování, práce s informacemi, moc, existenciální rozměr života a smutek a úzskost související se životními změnami a ztrátami. Podle získaných dat největší potenciál pro refleixvní plánování může být nalezen ve zkoumání možností využití umělé inteligence, kolektivního vědomí a virtuálního hedonismu, ale v překonávání smrit, náhradě orgánů, vylepšení kognitivních schopností a smyslů, to vše s ohledem na nutnost boje za lidská práva a demokracii a ekonomický průlom, což by mělo za následek odstraňování sociálních nerovností.
|
|
|
Slithy, a blend of lithe and slimy
Šillerová, Kateřina ; Alster, Darina (oponent) ; Hládeková, Katarína (vedoucí práce)
V práci s názvem Slithy, a Blend of Lithe and Slimy je zásadní myšlenkou, že vědomí se objevuje i na nejnižších úrovních existence, vytvářím prostředí laboratoře, ve které sám divák hraje roli organismu, který je obklopen dalšími. Zkoumám vztah mikrokosmu a makrokosmu a fascinuje mě rozpoznávání stejného patternu napříč realitou.
|
|
|
Kyborg jako reprezentace vztahu člověka a technologie ve vizuální kultuře
Petričák, Filip ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem vztahu člověka a technologie, jenž je reprezentován postavou kyborga ve vizuální kultuře. Cílem je vytvořit stereotypizaci jednotlivých kyborgů ve vybraných kyberpunkových dílech, na základě čehož mohu reflektovat vize a představy vztahu organického a technického v budoucím světě. Práce je rozdělena do čtyř kapitol - v první kapitole se zaměřím na kyberpunk, jakožto sub-žánr sci-fi, v druhé kapitole definuji postavu kyborga a postmoderní teoretická východiska, jež se k této postavě vztahují, ve třetí kapitole představím teoretická východiska k analýze postav a konkretizuji metodologické postupy, v závěrečné kapitole pak analyzuji jednotlivá díla.
|
|
|
Dokonalá žena. Analýza filmových postav umělých ženských bytostí z perspektivy teorií postmoderny a jejích přístupů k tělu a konstituování identity.
Bubeníčková, Kateřina ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního přístupu k formování jejich těla a identity vzhledem k narativu. Postavy budou rozděleny do kategorií na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity a vztahů k ostatním postavám narativu se bude opírat nejen o principy sémiotické analýzy, ale zohlední zejména přístup postmoderny. Hlavními východisky mé práce budou teorie poststrukturalismu a tzv. post teorie, tedy teorie posthumanismu, transhumanismu a kyberfeminismu.
|
|
|
Kyborgizace člověka
Sulanská, Tereza ; Pstružina, Karel (vedoucí práce) ; Petrů, Marek (oponent)
Práce se zaměřuje na vymezení pojmu kyborgizace a stanovení její hranice. Kyborgizace těla stojí vedle genových manipulací a neuromanipulací jako jedna z možností vylepšování člověka. Je však obtížné přesně vymezit její působnost, odborníci se v definicích rozcházejí, proto práce ukazuje různé pohledy, jak technooptimistů, tak technopesimistů, a snaží se nalézt hranici kyborgizace. Lidé si nechtějí připustit, že kyborgizace není jen vize daleké budoucnosti, ale že skoro každý jsme kyborgem. Proto se práce zabývá především obsáhnutím různých kyborgizačních praktik, které se již v praxi běžně využívají nebo se pracuje na jejich vývoji, aby mohly být brzy do praxe aplikovány. Největší pozornost je kladena na zrak, v práci jsou podrobně popsány úkony refraktivní chirurgie, která v současné době zažívá velký rozvoj. Rovněž se práce pozastavuje nad kontroverzním tématem čipování a snaží se nalézt odpověď na to, zda kyborgizace může rozdělit společnost.
|
host ::
RSS.